HP III. - interview s manažerem

Podrobnosti

Zveřejněno 1. 7. 2011 16:52

Po absolvování náročného dne (viz. HP - assessment centrum) jsem byla lehce zklamaná, protože jsem se bála, že se mi už nikdo neozve. Netrvalo to ale dlouho (hned druhý den) a nálada mi o něco stoupla. Volala mi Hanka, že mají 2 manažery, kteří dělají v oblasti infrastruktury a rádi by mě viděli. Měla jsem radost.

Následující týden ve středu (29.6.) jsem se po obědě vydala z práce opět směrem k Brumlovce. Bylo zrovna šílené horko, autobus plný lidí a velmi nevalné vůně, všude kolony. Naštěstí se mi opět vyplatilo být nervák a naplánovat si vše tak abych byla na místě o půl hodiny dříve. Autobus stál dlouho v koloně, takže nakonec jsem dorazila 10 minut před začátkem schůzky. Chvilku jsem se ještě posadila před budovou na lavičce a užívala si sluníčka. Když jsem nabrala dostatek pozitivní energie, vydala jsem se známou cestou na recepci. Nezapomněla jsem se po cestě očkem podívat na místečko kde posledně stálo asi 5 motorek. Super, dokonce se od posledně rozmnožily...

Dorazila jsem na recepci a oznámila slečně, že mám schůzku s pány Šemberou a Průchou. Slečna mi znuděně ukázala na papír a dala mi jasně najevo že ji nemám otravovat dokud nejsem zapsaná jako návštěva. Čekala jsem na recepci asi 5 minut, přičemž jsem se docela bavila na úkor slečen na recepci... Jedna z nich seděla u počítače a měla otevřený tuším excel. Tři nad ní stály a "radily jí". Každá radila něco jiného a slečna sedící u PC byla lehce zmatená. :) Jak to dopadlo jsem neviděla, přišel Vít Šembera. Přivítal mě, omluvil se, že zatím není volný meeting a dovedl mě do kuchyňky, kde jsem si "natankovala" vodu. Pak jsme ještě chvilku čekali a následně se vydali do meetingu. Pan Šembera působil od začátku velmi seriózně, mile, vůbec bych neřekla že je to manažer, obávala jsem se, jestli se nebude jednat o nějakého manažera frajírka, ale takoví asi v HP nejsou... doufám... :)

Pohovor byl velmi příjemný, v klidu jsme si ujasnili své představy. Nejprve jsem měla popsat, jakou náplň práce bych si představovala, zeptal se mě na pár otázek ohledně mé praxe, projektu virtualizace který jsem prezentovala na AC apod... Potom chvilku mluvil on. Popsal mi kolik lidí vede, co dělají a kam bych mezi ně zapadala já. O všem mluvil moc pěkně, až jsem si říkala, že to nemůže být pravda. Shodli jsme se úplně na všem, řekl mi, že se mu líbím a rád by mě měl ve svém týmu Microsoft konzultantů. Mě se taky vše líbilo, jenže potom zase přišlo to ALE...

Vzhledem k tomu, že jsem si nadiktovala že chci dělat v oddělení, na které původně žádné graduaty přijímat nechtěli, potřebují si mě nechat schválit u nadřízené pobočky HP. Problém je v tom, že není jisté, jestli jim rozšíření týmu schválí. Navíc schválení může trvat týdny nebo i měsíce (prý nejpozději v listopadu to určitě schválí!). Byla jsem hrozně zklamaná. Čekala jsem, že se nemusíme dohodnout, ale tak jako tak jsem myslela že domů se vrátím buď s tím že mě vzali, nebo nevzali. Jenže takhle mě čekalo další nekonečné období čekání. Jelikož se mi ale tato nabídka moc líbí, dohodla jsem se s panem Šemberou, že se pokusí udělat co bude v jeho silách, aby měl do konce prázdnin jasno a v průběhu mě bude informovat...

A tak jsem se vydala domů... plná dojmů (hodně jsem si všímala prostředí a lidí ve firmě a vše se mi tam moc líbilo) a nenaplněných očekávání...

A tak mi nezbývá než čekat a doufat... naštěstí jsem optimista, takže do konce léta jsem v pohodě, jestli to ale nedopadne, tak to bude v září opravdu zajímavé...